Ve čtvrtek 22. května jsme se vydali do našeho hlavního města. Při našem putování jsme tentokráte navštívili především místa spojená s novodobými dějinami našeho státu. Začali jsme u Kongresového centra a po krátké informaci o významu a funkci stavby jsme zamířili na Vyšehrad. Zde nám pan učitel Martin připomněl důležitost této lokality a historii prvního českého krále Vratislava.
Prohlédli jsme si baziliku sv. Petra a Pavla, významnou církevní a kulturní památku. Několik chvil klidu nám pomohlo naladit se na prohlídku přilehlého hřbitova, kde jsme hledali hroby významných osobností našeho národa. Zvláště jsme se zaměřili na hrob K. H. Máchy, jehož místo odpočinku je symbolicky propojeno s událostmi let 1939 a 1989. U vyšehradských hradeb s nádherným výhledem na Pražský hrad jsme si dopřáli svačinu.
Následně jsme se vydali do centra. Cestou jsme si ukázali, jak se dostat na Albertov, a přes Karlovo náměstí jsme došli ke kostelu sv. Cyrila a Metoděje. V prostorách kostela, u pamětní desky a v památníku parašutistů v kryptě, jsme si připomněli události spojené s atentátem na Heydricha. Tento silný příběh o hrdinství parašutistů a těch, kteří jim pomáhali, snad zasáhl každého.
Dalším cílem byla Národní třída. Cestou jsme si prohlédli skvost moderní architektury – Tančící dům, a samozřejmě jsme zpomalili i u Národního divadla. Na Národní třídě jsme se zastavili u pamětní desky 17. listopadu a pokračovali na Václavské náměstí. A abychom nekrmili pouze lidského ducha, zde došlo i na vytoužené “rychlé“ občerstvení. Po zdokumentování naší výpravy u sochy sv. Václava jsme se vydali k Hlavnímu nádraží, kde na nás čekal autobus.
Tato cesta Prahou nám ukázala, že historie není jen soubor dat a jmen, ale živý proud událostí, které formovaly a stále formují naši identitu. Od majestátního Vyšehradu, místa zrození českých mýtů, až po pietní památník hrdinů z období druhé světové války a sametové revoluce, jsme si uvědomili, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí.